Novinky

CNN Prima News: vychází první česká kniha o životě za koronaviru

První česká kniha o životě za koronaviru: Autory jsou lékaři, filozofové či publicisté Foto: Pixabay

Dva měsíce po vyhlášení nouzového stavu kvůli koronaviru se na pultech knihkupectví objevila první česká kniha věnována fenoménu života za časů pandemie. Doba koronavirová vychází v nakladatelství Zeď a přispěly do ní dvě desítky lékařů, filozofů či publicistů
„Kde se virus vzal? Jak Čína tajila informace? Mohli jsme nákaze nějak zabránit? Jak změnily lidstvo pandemie v historii? A změní koronavirus i nás? Je ve stavu nouze místo pro svobodu? Neposílí autoritářské tendence? Na dvě desítky předních odborníků, lékařů, filozofů a publicistů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje,“ píše nakladatelství Zeď na svém webu o nové knize.
Myšlenka, aby taková kniha vznikla, se objevila ihned po vyhlášení nouzového stavu. „Začali jsme o ní přemýšlet v podstatě hned po vyhlášení nouzové stavu, od začátku nošení roušek a totální proměny našich životů, která během těch pár dní v březnu nastala. Věděli jsme, že jsme svědky a prožíváme něco, co tu ještě nebylo, a že to je téma, které klade tolik otázek, že je třeba ho zachytit – i jako obraz doby,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jan Dražan z nakladatelství Zeď.
„Zhruba měsíc trvalo psaní textů, redigování, editování, korektury a grafická podoba. A na začátku května jsme poslali knížku do tiskárny, kde bylo za dva týdny hotovo,“ dodal.
Honzák, Cílek, Nerudová
Mezi autory textů v knize je spolu s dalšími český psychiatr Radkin Honzák, geolog a spisovatel Václav Cílek či rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Nakladatelství chystá už nyní další knihu o pandemii. „Dokumentaristka Tereza Hronová s fotografem Lukášem Bíbou dali dohromady unikátní záležitost Láska za časů korony , kdy sledovali osudy párů, které rozdělila pandemie,“ uvedl Dražan.
Nouzový stav v Česku začal 13. března a skončil 17. května. 

 

Tragikomické vyprávění o dospívání v rozpadající se Jugoslávii

Tragikomické vyprávění o životě v rozpadající se Jugoslávii je tady. Knížka Miss Ex-Jugoslávie od Sofije Stefanovic vychází 31. března.

První trapas v životě zažila Sofija hned na začátku, když se v roce 1982 začala uprostřed nočního Bělehradu drát na svět. Ve městě byla kvůli výpadkům elektřiny tma a rozvrzané auto nemohlo vyjet kvůli omezeným dodávkám benzinu. A do toho hašteřiví rodiče, kteří se pohádali i cestou do porodnice. Zkrátka Balkán se vším všudy.

Jugoslávie 80. let byla sice světlejším místem k životu než ostatní komunistické země, ale ani tam to svobodou nebo zbožím nepřekypovalo. A po smrti Tita se začaly dostávat na povrch spodní temné proudy, nacionalistické vášně a tenze pramenící z dědictví druhé světové války, kdy se Srbové a Chorvati vraždili navzájem. Jak to dopadlo, víme dobře. Přišly další brutální války...

Tragikomické vyprávění s ironickým nadhledem o dětství a dospívání mezi dvěma světy pomáhají přenést se přes nelehkou situaci holčičky a dospívající dívky, která neví, kam patří. Do Jugoslávie? Do Austrálie? A když už má pocit, že se jí konečně podařilo zakořenit, stěhuje se opět na druhý konec světa. A tak se na její cestě k plnoletosti a pochopení svého místa a role setkáváme s postavičkami jako z Kusturicových filmů: zbraněmi řinčícími politiky, královnami krásy, kšeftsmany z jugo diaspory i prvními jugo ajťáky... A uprostřed toho panoptika se malá Sofija snaží zorientovat, zamilovává se do těch nejnevhodnějších kandidátů, poslouchá jugo rock a především… stýská se jí stejně jako všem ostatním po Jugoslávii, jaká byla.

 

SOFIJA STEFANOVIC

Srbsko-australská spisovatelka se narodila v roce 1982 v Bělehradě. Dětství prožila pendlováním mezi Jugoslávií a Austrálií. Dnes žije na newyorském Manhattanu. Její texty se objevily v The New York Times, na Guardian.com, Elle.com a v dalších významných médiích. Moderuje oblíbený literární salon Women of Letters New York a také pravidelnou talk show This Alien Nation oslavující imigraci do Ameriky a její rozmanitost. Úspěšně se věnuje také storytellingu, tedy vyprávění, pravidelně například pro The Moth.

Objednávejte zde

Kniha o nemoci, které se obává snad každá žena. I o ní jde ale vyprávět s humorem

Příběh o životě s rakovinou prsu, vyprávění syrově upřímné, přímočaré, bez patosu, ale i sarkastické a humorné. Taková je kniha publicistky Andrey Kábelové s názvem Veselá svině s račicí a depkou. S nadhledem a často i s černým humorem v ní popisuje svůj osobní příběh. Jak reagovali její blízcí, když jim sdělila svou diagnózu? Jak o tom mluvit, anebo radši nemluvit s těmi ostatními? Co může nemocný očekávat od lékařů a také sám od sebe? A hlavně: jak žít během i po této zkušenosti „normální“ život? Čtivá kniha zachycuje autorčiny zásadní poznatky a zážitky, které mohou pomoci všem ženám, jimž vážná nemoc obrátí život naruby. S nimi i s jejich nejbližšími se Andrea Kábelová nyní – bez příkras a beze strachu - dělí o svůj tehdejší prožitek, obavy a naděje. Knihu vydává Nakladatelství ZEĎ novinářů Jana Perglera a Jana Dražana, zaměřené na literaturu s poutavými příběhy.

„Impuls k psaní mi dodala dobrovolnice Linda, která pomáhá onkologickým pacientům a zdravotně handicapovaným lidem. Řekla mi: Tohle by si měli přečíst ti, kteří jsou stejně nemocní nebo mají někoho nemocného v rodině, protože by jim to mohlo pomoct,“ říká Andrea Kábelová, původní profesí novinářka. „A tak doufám, že opravdu pomůže. I kdybych je jen rozesmála,“ dodává autorka, která s vědomím diagnózy rakoviny prsou žije od roku 2015.

Psaní jako pomoc i očista

O své zkušenosti vypráví Andrea Kabelová zpříma a vtipně. Nic neskrývá a nešetří detaily. A dokáže být někdy pěkně ironická a ostrá. Tak, jak si její situace - a také její smrtelně nebezpečná souputnice a soupeřka „račice“ - právě zaslouží. „Knihu jsem začala psát pro svoji osobní potřebu jako svou bytostně intimní zpověď. Potřebovala jsem ze sebe dostat všechno, co se mi přihodilo. Byla to moje terapie i očista,“ vysvětluje se Andrea Kábelová, jejíž prvotina nezapře dlouholetou zkušenost s psaním, které musí čtenáře nejen pravdivě informovat, ale i okamžitě zaujmout.

Svůj osobní příběh tak prolnula s pohledem do zákulisí komunální politiky, kde tehdy působila, a dostala do něj i atmosféru 90. let, kdy bylo možné zažít opravdu leccos: třeba posezení v hospodě U tygra se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Svižně napsaná kniha si všímá i vážných diagnóz slavných lidí jako byla Angelina Jolie nebo Karel Gott, který autorku v těžkých chvílích podpořil osobním dopisem.

Jak říká Andrea Kabelová, jediným pozitivem vážné nemoci je, že pročistí vztahy a proseje lidi kolem nemocného. „Jen ti opravdoví přátelé zůstanou a pomáhají, seč můžou. Pomocnou ruku a opravdový zájem mi poskytli i lidé, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že by mě měli bůhvíjak rádi. Jsem jim za to neskonale vděčná. A doufám, že jim to nikdy nebudu muset oplácet a že mou pomoc nebudou potřebovat. Že nás všechny čeká už jenom „olé, ruka hore“! To si přeji ze všeho nejvíc,“ uzavírá. www.facebook.com/knihyzed/

Veselá svině s račicí a depkou. Andrea Kábelová. Vydává ve druhé polovině dubna Nakladatelství ZEĎ.

Víte, že…?

Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen. Podle údajů spolku Nejsi na to sama, ročně touto chorobou onemocní v Česku kolem šesti tisíc žen. Málokdo přitom ví, že léčba prsních nádorů je zároveň jednou z nejúspěšnějších onkologických disciplín.

Počet úmrtí na rakovinu prsu každoročně klesá. A to i přesto, že pacientek s diagnózou této nemoci přibývá. Je to i tím, že díky preventivnímu screeningu je téměř 40 procent žen s karcinomem prsu je diagnostikováno už v I. stadiu, kdy je šance na úplné vyléčení nejvyšší.

Podle informací Národního onkologického programu v průběhu svého života onemocní rakovinou každý 3. obyvatel České republiky. To znamená, že s nádorovým onemocněním se tak či onak setkáme bez takřka všichni: nemocného se zhoubným nádorem najdeme dnes prakticky v každé širší rodině.

Andrea Kábelová

(*25. 3. 1970, Bratislava)

Vystudovala filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde studovala i sociologii. Po dramatických volbách v červnu 1992 se ale vrhla na dráhu zpravodajky Československé tiskové kanceláře, kde se věnovala zejména referování o průběhu jednání Mečiara a Klause o rozdělení společné republiky Čechů a Slováků. Po přestěhování do Prahy působila jako parlamentní zpravodajka z Poslanecké sněmovny ČR pro MF Dnes. Po mateřské dovolené pracovala jako copywriter pro různé PR agentury, na šest let pak zakotvila jako šéfredaktorka časopisu pražské hospodářské komory.

Nyní pracuje na odboru vnějších vztahů České advokátní komory. Jak sama říká, „Svině“ je její literární premiérou a doufá, že i derniérou.

 

SOUTĚŽ: Mengeleho dvojče A-782. Vyhrajte svědectví bývalého osvětimského vězně

Na 27. leden připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Letos při jeho příležitosti vyšla vzpomínková kniha Mengeleho dvojče A-782. Zachycuje životní osudy Jiřího Fišera, který se svým dvojčetem Josefem přežil pseudovědecké pokusy přezdívaného Doktora smrti Josefa Mengeleho v koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. O knihu si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.

Třiaosmdesátiletý Jiří Fišer stojí na kolejích, které vedou do bývalého osvětimského tábora. Po nich do takzvané továrny na smrt přijely statisíce lidí. Před 75 lety to byl i Jiří, jeho bratr Josef, starší sestra Věra a matka Emílie.

Jiří se shýbá a pokládá na jednu kolejnici zapálenou svíčku za svoji sestru, na druhou pak za svoji matku. Obě v Osvětimi zemřely. Otec skonal o několik let dříve v koncentračním táboře v Neuengamme. „Malý Jirka a jeho jednovaječné dvojče Josef měli větší štěstí - vlastně to bylo štěstí v neštěstí. Přežili,“ píše v úvodu knihy Mengeleho dvojče A-782 Pavel Baroch.

„Dočkali se osvobození. Vrátili se domů. A to si je nacistický doktor Josef Mengele přezdívaný Doktor smrt vybral pro své zvrácené experimenty. Bratři na vlastní kůži poznali, jak tenká byla tehdy hranice mezi životem a smrtí. Bylo jim teprve osm let.“

Jiří Fišer je v současnosti poslední žijící dvojče v České republice, které přežilo Mengeleho pokusy v nacistickém koncentračním táboře Auschwitz. Jeho bratr Josef zemřel v roce 2011.

„Měli to štěstí, že na nich (Mengele) nedělal ty nejbrutálnější pokusy, které vedly k smrti. Měli štěstí, že všechny ty injekce, které dostávali a které jim navozovaly hrozné stavy, kdy padali do bezvědomí a pak se po několika dnech probírali, nakonec přežili,“ popisuje Baroch a dodává, že Mengele například dvojčata sešíval k sobě. A oni pak několik dní trpěli, než umřeli.

Fišer si své štěstí vysvětluje nízkým věkem. K těm nejbrutálnějším pokusům si totiž Mengele vybíral spíš ty starší. Jak ale přiznává, ne se všemi zážitky se do knihy svěřil: „Tam se třeba jednalo o to, že mně a bratrovi měnil krev. Mou krev dal jemu a jeho mně. Měli jsme jediné štěstí, že jsme oba dva měli stejnou krevní skupinu, takže jsme to přežili.“

Pavel Baroch je novinář. V minulosti pracoval třeba v deníku Mf Dnes, v Hospodářských novinách, České televizi nebo na serveru Aktuálně.cz. Nyní příspívá do magazínu Týden.

Je držitelem Ceny předsedy Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj za popularizaci české vědy za rok 1995. Ve svých článcích se dlouhodobě věnuje také novodobé historii nebo ekologii.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 publikací Mengeleho dvojče A-782, napište nám až do tohoto pátku 27. března do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:

Jak se jmenuje seriál serveru iROZHLAS.cz, který zachycuje osudy pamětníků 20. století a který se v loňském roce věnoval právě i životě Jiřího Fišera? Napoví vám červený název vedle domicilu.

Do odpovědi uveďte:Jméno a příjmeníAdresu pro případ výhryTelefon, případně e-mail

Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.

https://www.irozhlas.cz/kultura/literatura/knizni-soutez-mengeleho-dvojce-jiri-fiser-pavel-baroch-holokaust_2003231234_kro